Z historie hasičského spolku v Malých Svatoňovicích – Studánce
Od roku 1849, jak psáno v Pamětní knize spolku, tvořila místní obec Malé Svatoňovice se Svatoňovicemi Velkými společnou obec katastrální a to až do roku 1882.
V roce 1850 bylo zde 46 domů se 329 obyvateli a tato malá osada měla dle tehdejšího zvyku také svou vlastní, ovšem staromódní dřevěnou stříkačku, ta byla v panské kůlni vedle „mašteli“ uschována a kde také vzala za své.
Roku 1872 a 1873 rozvíjel hasičský sbor v blízkém Trutnově zvláštní horlivou činnost. To se zalíbilo tehdejšímu markscheiderovi zdejšího horního úřadu, panu Ludviku Kröschllovi, který měl příležitost častěji do Trutnova jezdit a za tou příčinou brával sebou v hornických službách zaměstnaného kovářského mistra pana Filipa Křičku, aby se v zařízení a vedení hasičské jednoty v Trutnově lépe informovati mohli. Zmíněný pan Ludvik Kröschell dal také podnět k tomu, že i v naší osadě v roku 1872 hasičský spolek se započal formovati a v roce 1873 již založený hasičský spolek pracovati počal.
První členové ustavujícího hasičského spolku byli následující pánové:
Současně zakoupil horní úřad Prince Viléma ze Schanmburg Lippe od Smekala na Smíchově novou stříkačku za 600 zl., jakož i přilby, plachtu na skákání a záchranný pytel, žebříky pro lezce i část sekerek a karabin nechal horní úřad zhotoviti ve svých dílnách. Něco sekerek a karabin zhotoveno ve zdejší právě tehdáž založené válcovně železa ochotou hutního mistra pana Brotsacka.
Hasičské obleky pracovní i parádní opatřil sobě každý člen sám. Mimo to se usnesli, že každý člen zaplatí zápisného 1 zl. a odváděti bude měsíční příspěvek 20 krejcarů.
Jak byl spolek a to bez stanov – ustaven, počalo cvičení. K tomu byl dožádán obratný a zručný velitel dobrovolného hasičského spolku v Úpici – pan Čeněk Sodr. Cvičeno bylo velmi pilně třikrát týdně a to trvalo šest neděl. První funkcionáři volbou ustanoveni byli pánové: Karel Jirmann co velitel, Adolf Nykliček místovelitel, Augustin Kafka cvičitel a první lezec. Tito tři pánové byli duší celého spolku. Mimo to byl František Vihan druhým lezcem, Ferdinand Kafka třetím a Jan Nývlt čtvrtým, Filip Křeček co strojník stříkačky a jako trubači Josef Nývlt číslo 7 a František Kábrt číslo 25. (Po smrti tohoto stal se trubačem Václav Grošek).
Po vykonaném výcviku usneseno panu Čenku Sodrovi korporativně poděkovati, což provedeno jednu neděli odpoledne a odevzdán mistru cvičiteli v uznání jeho zásluh čestný dar „hodinky“. K jejich zakoupení se členové společně složili.
Ze všeho jest viděti, že u našich předchůdců byl pro hasičství nejen velký zájem nýbrž i obdivuhodná obětavost, povážíme-li, že tehdejší členové přinesli spolku nejen čas a namáhání, ale ještě k tomu mnohou značnou peněžitou obět. K tomu musíme ještě dodati, že dosud všichni pamětníci s radostí a chloubou vzpomínají na svorné a bratrské spolupůsobení hasičské. Však byla po celém dalekém okolí chvalná pověst hasičského spolku Malosvatoňovického rozšířená. Když v roce 1875 Jeho císařská Výsost Korunní prinz Rudolf zavítal do Trutnova i spolek náš se slavnostního uvítání také zúčastnil, byl od Trutnovských zvláště vyznamenán tím, že mu bylo vykázáno první místo a prohlášen veřejně za nejspořádanější spolek celého vůkolí a Německé obce měly již tehdáž více spolků hasičských než české obce. Na našem vůkolí žádného jiného spolku nebylo než v Úpici a Malých Svatoňovicích.
Ačkoli byl první spolek hasičský opatřen veškerou řádnou výzbrojí a pomůckami, přece nebylo tu žádného zvláštního cvičiště. V nedostatku toho konalo se cvičení na tehdejší „Dřevěné hospodě“ pana Františka Vihana č.p. 4, kde byla pavlač hasičské cvičírně podobná – tu se nejdříve cvičilo ve skoku, sjíždění po smyčce a laně, pouštění záchranným pytlem apod., též na „consumu“ se vícekráte cvičilo, jednou také na „place“ na domě pana Josefa Geltnera č.p.35 a jednou dokonce na přádelně. Stojí za zaznamenání co důkazů odvahy tehdejších lezců, že se střechy továrny odvážili se smělého skoku pánové: Augustin Kafka,František Vihan, a Ferdinand Kafka.
Pokud se veřejné činnosti týká musíme poznamenati, že nebylo na celém širokém okolí žádného ohně ku kterému by se hasiči z Malých Svatoňovic v krátké době nedostavili a zdárně nepůsobili. Větší a nebezpečné požáry pro hasiče, kterých se zúčastnili byly: Faltysova přádelna v Trutnově, prádelna na uhlí u „Buku“ a dva ohně zdejší přádelny.
Jak již dříve podotknuto, při založení spolku žádných stanov tu nebylo, později horní úřad sice stanovy sepsal, ale v tom rozum, že vše i mužstvo přináleží „Bergamtu“ a podrobeno jest jeho vrchní správě. I sám p. princ náchodský jmenoval spolek „Meine Feuerwehr“. Tyto stanovy však nebyly nikdy v právní platnosti. V prvních letech působení zdejšího hasičstva přihlásil se sbor za člena „ Geruverbandu(není přesné – zjistit) v Trutnově. To však trvalo asi jen dvě léta.
Později si sbor přál, aby kvůli pojištění proti úrazu přináležel k zemské župní jednotě v Praze. Celou tuto akci nejvíce zastávali a vedli pánové Augustin Kafka a František Vihan. Tomu ale „Bergamt“ odpíral. Tyto neshody trvaly až do roku 1882. Když zmínění pánové se opět jednou dostavili do kanceláře „Bergamtu“, došlo v té příčině mezi zástupci „Bergamtu“ a panem Augustinem Kafkou k prudkému výstupu a následkem toho se ten vzorný hasičský spolek rozešel. „Bergamt“ si ponechal stříkačku, veškerou výzbroj i nářadí. O jmění spolkové chtěli se původně hasiči rozděliti, ale později usneseno aby se věnovalo vše na vystavení oltáře sv. Jana Nepomuckého v našem poutním kostele. A tak se i stalo.
Poznamenati ještě dlužno, že v roce 1875 půjčil spolek nově vzkříšenému spolku divadelnímu jedno sto zlatých na věčnou oplátku. A ještě sluší uvésti členy, kteří během trvání tohoto prvního hasičského spolku v Malých Svatoňovicích dodatečně přistoupili. Jsou to pánové: Antonín Kult,, Václav Grošek hudebník, Antonín Teuchmann obchodník a pozdější lesní na panství „bišovštainském“, Bohuslav Jindra hostinský, Karel Baudisch důlní,Václav Peithner truhlář u dolů, František Řezníček klempíř, Špelda ponocný u horního úřadu, Adolf Herrmann pomocník v konsumu, Eduard Štěpán horník, Karel šrejber č.p.15, Adolf Tomek horník a Karel Hanuš obuvník. Tolik o vzniku a trvání, v historii malosvatoňovického hasičstva, zvaného I.spolku dobrovolných hasičů u Studánky.
Text není gramaticky ani jinak upraven a je opsán z dochovaných zápisků v Pamětní knize, osobních poznámek a zápisků Antonína Blümela, Josefa Kafky, Jana Krásy a dalších.
Pokračování pamětí sboru Malosvatoňovického:
V krátkosti na to v roce 1882 zřídil „Horní úřad“ svůj nový spolek hasičský a to ze svých zřízenců a dělníků. Ustanovil pro jednoho každého roční odměnu 10 q uhlí.
První členové ustavujícího hasičského spolku byli následující pánové a to vesměs z Malých Svatoňovic:
Buršík Josef důlní Kult Václav zřízenec
Adamec Karel důlní Grošek Václav ponocný
Teichman Josef strojník Prouza František kovář
Holub Josef horník Herzog Antonín strojník
Štěpán Eduard horník Záruba Ferdinand strojník
Tomek Adolf horník Falge Karel strojník
Tomek Josef zřízenec Prouza Václav horník z Batňovic
Herman Adolf zřízenec Nývlt Vincenc horník z Batňovic
Petira Matěj zřízenec
Jelikož to žádný čistě dobrovolný spolek nebyl, zmiňuje se pouze, že Horní úřad jmenoval pana Josefa Buršíka velitelem a důlního pana Karla Adamce podvelitelem. Tento „druhý spolek“ konal sice z počátku pravidelná cvičení a včas potřeby požáru se ochotně dostavoval. Jeden z mnoha případů, kdy spolek zasahoval, se stal 26.ddubna 1888.
Cituji ze zápisu o požáru – „Dne 26. dubna 1888 vypukl v továrně Antonína Poráha v Malých Svatoňovicích v místnosti, kde v přízemí kotle, výše však sušárna příze se nacházela po 9 hodině večer neznámým způsobem požár, který tuto celou místnost, jež při továrně těsně stála, i celou tam se nacházející zásobu příze strávil, takže jen holé zdi zůstaly.
Jelikož v té době vál prudký vítr, hrozivě požár se zvýšil i velmi namáhavému úsilí se tam dostavivších sborů hasičských – místnímu, Batňovickému, Velkosvatoňovickému a Rtyňskému podařilo se požár ten pouze na tuto přístavní budovu omeziti, takže na sousedící tovární místnosti se nerozšířil.“
Protože spolek nadále působil velmi iniciativně, chtěl přistoupit k župě a vypracoval své Stanovy, ve kterých si správa dolů přisvojovala veliké nároky, proto C.K. místodržitelství tyto Stanovy vrátilo bez schválení, přestal spolek cvičit, k požárům se jen liknavě dostavoval a konečně se v roce 1896 úplně rozešel. Spolek neměl žádné jmění, všechno vybavení si ponechal zřizovatel – Horní úřad.
Následné události jsou uvedeny ze zápisů pamětníků. Cituji:
„Veškeré obecenstvo ale toho upřímně želelo, jak si i za nečest sobě kladlo, že v obci naší žádného hasičského spolku nebylo – obzvláště když si svorné působení prvního spolku připomínalo. A vskutku občanstvo zdejší obce s takovou horečnatostí k této skutečnosti přistupovalo, že ještě nebylo započato o zřízení a již členstvo zajištěno bylo a touhám v počátek že budou tak pracovati jak členstvo tenkráte u I. spolku zřízeného v roce 1872, co dosud jako chlouba v nás pro památku žije. A proto již následujícího roku 1897 se o znovu založení řádného dobrovolného sboru hasičského zasazovalo.“
O založení se v prvé řadě zasazoval a vše kolem obstaral a písemně zajistil pan Antonín V. Blümel, učitel (později působil v Zalesích jako řídící učitel) spolu s přítelem panem Radoslavem Machem, jenž byl starostou obce.
V uvedeném roce byl ustaven prozatímní přípravný výbor a ustavena prozatímní správa sboru, kde předsedou byl zvolen pan Radoslav Mach, obchodník a starosta obce. Ruku v ruce v prozatímní správě sboru učinil potřebné kroky k obnově činnosti:
- Na C. K. hejtmanství byla odeslána žádost o schválení přiložených Stanov Sboru dobrovolných hasičů v Malých Svatoňovicích,
- k zajištění materiálního vybavení se obrátil na Horní správu Mirošov – Libušín – Svatoňovické Kamenouhelné horní akciové společnosti, se žádostí o zapůjčení hasičské výzbroje a výstroje, kterou správa získala při koupi místních dolů od Prince Viléma ze Schanmburg Lippe a zbyla tam po spolku, jenž se v roce 1886 rozešel.
- 7. září 1897 sděluje Horní správa Mirošov – Libušín – Svatoňovické Kamenouhelné horní akciové společnosti, prostřednictvím správce dolů, pana ředitele Židka, že vyhovuje žádosti sboru a propůjčuje stříkačku a výzbroje osobní se vším příslušenstvím až do odvolání. Spis byl uložen, pořízen opis inventáře a předán zatímnímu veliteli.
- 20. září toho roku prozatímní správa sboru žádá slavné obecní zastupitelstvo o hmotnou podporu na zařízení spolkových potřeb. 5. října sděluje Obecní úřad, že se zastupitelstvo předešlého dne na svém zasedání usneslo věnovat sboru částku 50 zlatých.
- 10. listopadu předkládá Obecní úřad pod č.j. 652 sboru Stanovy C.K. hejtmanstvím zaslané, schválené jeho vysokoblahorodím C.a K. místodrži-telem dne 14.10.1897 pod číslem163.504.
- 2. ledna 1898 oznamuje Župní hasičská jednota Náchodské, že bere na vědomí konání řádné valné hromady sboru a skutečnost zájmu sboru přistoupit k župě s tím, aby sbor doručil výkaz členstva spolu s příspěvkem 8 krejcarů na člena a další informace týkající se založení fondu s příspěvkem 5 krejcarů a zároveň i zaslání zprávy z Valné hromady. Zároveň pozvánku na Župní valnou hromadu, která se má konat 23. 1. 1898.
6. ledna 1898 byla svolána 1. řádná valná hromada dobrovolného sboru hasičského v Malých Svatoňovicích, a to do hostince pana Adolfa Fišera na 3.
hodinu odpolední s tímto pořádkem:
1. Sdělení zatímní správy sboru
2. Volba starosty, velitele, jeho náměstka, 7 přísedících výboru a 2 náhradníků na tříleté období 1898 – 1900
3. Volba 2 revisorů na rok 1898
4. Ustanovení příspěvku členského na rok 1898
5. Volné návrhy a dotazy
V protokolu z řádné valné hromady můžeme číst:
Poněvadž se v určený čas dostatečný počet členů nedostavil, zahájil podle § 9.
Schválených stanov valnou schůzi zatímní starosta sboru p. Radoslav Mach, po 3. hodině odpolední za přítomnosti 36 členů (dva přibyli později), vítá přítomné a přeje jednání jejich všeho zdaru. Přikročeno k jednání dle programu.
1. Starosta sděluje přípis horní správy zdejší, kterým propůjčena jest sboru stříkačka s veškerým příslušenstvím a veškerý osobní výzbroj a hasící náčiní.
Dále sděluje, že obecní zastupitelstvo zdejší na žádost sborem podanou, povolilo 50 zl. na potřeby zařizovací.
Týž sděluje, že stanovy spolkové došly schválení vys. CK místodržitelství pod čís. 163.504 za dne 14. 10. 1897
2. Přikročeno k volbě hodnostářů. Nejprve volen starosta sboru, odevzdáno bylo 36 lístků hlasovacích a zvolen byl za starostu 35 hlasy pan
Radoslav Mach, starosta obce. Pan Josef Holub dostal 1 hlas.
Při potomní volbě velitele bylo odevzdáno 34 lístků hlasovacích a zvolen 20 hlasy pan František Sagner, hostinský, jenž volbu přijal, Josef Holub 11 hla-sů, František Teichman, Adolf Fišer, František Holub, Antonín Blümel po 1 hlasu, 2 hlasy neplatné.
Pak provedena volba velitelova náměstka, při níž odevzdáno 38 lístků hlasovacích, zvolen 33 hlasy Antonín Blümel, učitel, jenž volbu přijal, Josef Holub, František Holub, Vojtěch Šandera po 1 hlasu, 2 hlasy neplatné.
Při volbě přísedících výboru a jejich náhradníků odevzdáno 38 lístků
Hlasovacích. Zvoleni absolutní většinou hlasů za přísedící výboru pánové:
Josef Holub, řezník a hostinský 29 hlasy
Josef Buršík, důlní (čl. přisp.) 24 hlasy
Dr.Josef Kadaník, báň.lékař (čl.přisp.) 23 hlasy
František Holub, pekař 21 hlasy
Karel Falge, strojník 20 hlasy
Adolf Fišer, řezník a hostinský 20 hlasy
Václav Nývlt, řezník 19 hlasy
Za náhradníky zvoleni:
Vojtěch Beneš, kočí 11 hlasy
Josef Maisner, obuvník 6 hlasy
Při volbě revisorů účtů na rok 1898 odevzdán31 hlasovací lístek a zvoleni pp.
Vojtěch Šandera, učitel 26 hlasy
Karel Irman, markšajdr 15 hlasy
4. Příspěvek členský na rok 1898 určen pro členy přispívající na 10 kr. měsíčně a bude se v předběžných čtvrtletních lhůtách vybírati.
Členové činní zproštěni placení příspěvků, což velkou většinou hlasů bylo přijato. Aby však povinností platebních zcela prosti nebyli, byl všeobecným souhlasem přijat návrh, aby každý činný člen zaplatil po svém přijetí do oboru 1K zápisného ve prospěch pokladny spolkové. Kdyby některý činný člen dobrovolně se sboru vystoupiti nucen byl (přesídlením, vykonáváním služby vojenské) a po čase zase do sboru přijat byl, nebude znova platiti zápisného do tří let po svém vystoupení. Když by po svém vystoupení později než po 3 letech znovu za člena činného přijat byl, zaplatí zápisné poznovu.
5. K podanému návrhu bylo usneseno souhlasem všech přítomných, aby se v letošním roce odbýval ples spolkový. K pořádání plesu zvolen den 5. února 1898 a místnost u velitele sboru pana Františka Sagnera. Vstupné ustanoveno na
1 zl., členové našeho sboru všickni a cizí stejnokroje platí 50 kr. Hudba zvolena hornická, podmínky s ní má „vyjednati“ náměstek velitelův. Ostatní podrobnosti vyjedná výbor, který je k tomu zplnomocněn.
Když více navrhováno nebylo, prohlásil starosta schůzi po 4 hodinovém trvání za skončenou.
Antonín Blümel, zapisovatel Josef Holub, Prouza František
Tolik protokol sepsaný o řádné valné hromadě dobrovolného sboru hasičského v Malých Svatoňovicích.
A tak vstoupil v Malých Svatoňovicích hasičský spolek v život „po třetí“a jak píše kronikář – „ doufejme , že se mu podaří – pamětliv jsa horlivé a bratrské součinnosti a obětavosti svých předchůdců v prvním sboru, při životu se zachovati a pro blaho a bezpečnost svých spolu občanů zdárně působiti“.
© 2004-2024 Malé Svatoňovice
Úvod
Kontakty
Úřední deska
Webkamery